Jdi na obsah Jdi na menu
 


Anketa č. 4 - What if...

17. 6. 2012

 

Představte si, že jste normální kouzelník, který žije v kouzelnickém světě, má „naprosto normální „život, práci na ministerstvu a přátelé. Všechno však má své, ALE...
Je den jako každý jiný...hmm...nebo... jste si  alespoň mysleli, když jste vstávali ráno a připravovali se na nový den. Ale skutečnost a to, co si jen myslíme, jsou většinou dvě naprosto rozdílné věci. A právě v tento den se lišily více než kdy jindy. Ale postupujme dál.
Zatímco snídáte, vletí dovnitř oknem nějaká malá šedivá sova s dopisem a jamile ho upustí na stůl, tak odletí pryč. Se zájmem si prohlížíte obálku, kde je napsané načmárané vaše jméno a snažíte se identifikovat písmo, neboť vám přijde podivně známé. Kde jen jste ho viděli?
Po chvilce přemýšlení otevřete obálku, ze které vypadne malý papírek:

 

Tam, kde jsi spatřil světlo hvězdy své,
jež září osvítilo nitro tvé.
Tak odpověď na smrt hledej pak tam,
počkej na mě v tomto místě sám...
 
"Jak...?" ztuhnete překvapením a nenalézáte slov. kdo vám to mohl poslat? Kdo mohl vědět? Tyto čtyři řádky na pohled naprosto bezvýznamné básně ve vás probudily vzpomínky, které jste v sobě pohřbili tak hluboko, jak bylo možné. S úmyslem zapomenout, ale nyní se drali na neúprostně povrch...
- Vaše spřízněná duše ležící doma na zemi v kaluži krve...mrtvá...
- Nenalezený a nepotrestaný žádný viník...vlastně se nevědělo, kdo ani proč to učinil...
- Váš vztek a zoufalství...
 
A teď mu po roce někdo píše a naznačuje, že zná odpověď? Ale je to skutečně pravda? nebo je to pouze něčí vtip? Nebo hůř, výsměch vraha či past?
"Jít nebo zůstat doma?" ptáte se samy sebe v duchu a hledíte na několik číslic pod těmi osudnými čtyřmi řádky textu, určený čas. Nakonec se po několika hodinách rozmýšlení se rozhodnete to risknout a sejít se s autorem tajemného textu.
Postáváte v opuštěném mudlovském parku, blíží se půlnoc a čekáte s rukou v kapse držící hůlku s úmyslem ji okamžitě vytáhnout, kdyby bylo třeba. Jak plynout vteřiny, začínáte mít tíživý pocit, čehosi, co se špatně popisuje... Avšak to, čemu hodláte čelit, by jste očekávali maximálně v těch nejšílenějších nočních můrách.
Zhluboka se nadechnete a otočíte se s nataženou hůlkou vrhající světlo na tvář nově příchozího, hledíte samy na sebe...
 

Otázka zní: Jaká by byla vaše reakce? Co by jste si mysleli?
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

noo

(adelaide, 7. 6. 2014 13:21)

Nejspíše bych začala přemýtat, jestli je to obraz části mojí duše, té zlé strany, a jestli jsem ho(nebudu psát jí) náhodou nezabila sama. Pak by to samozdřejmě mohl být pocit viny, který by okolo mě začal chodit, a říkat že jsem ho zavraždila sama, načež bych se zabila, protože by mi ten pocit viny drásal duši a já bych byla sobecká a odešla bych, do věčného klidu, za svojí láskou, bez ohledu na to, kolik bolesti bych způsobila ve světě živých.

What if

(Ansy, 3. 1. 2014 14:21)

Hmm... Jelikož vím, že nemám dvojče, tak by si myslela, že je to buď metamorfomág nebo použil mnoholičný lektvar. A nebo mi ze smrti mé spřízněné duše už dočista přeskočilo a jsem zralá na Munga. Ale spíš ta první varianta s lektvarem či metamorfomágem.

pravda......

(Al, 27. 7. 2012 14:58)

No, asi by som si pomyslela ze mi bud uplne preskocilo alebo sa mi v blizkej buducnosti stane nejaka nehoda s cestovanim v case......

Asi ta vina...

(kelina, 3. 7. 2012 15:30)

Noo, tohle je dost psychologická anketa (Xd). Když tam uvidím sama sebe, možná mě dohnala vlastní vina nebo zlý dvojče, halucinace,koukám do zrcadla (kde by se vzalo v parku?)... Pravděpodobně mě užírá vlastní vina , proto začínám bláznit a mám halucinace...